Petra Nemravová
Nemravka.cz - provozovna
Nemravka.cz
(areál Autocentra Vojkov)
K nemocnici 50
251 62 Tehovec-Vojkov
Přečtěte si, jak se k nám dostanete.
e-mail: info@nemravka.cz
+420 602 479 542
Provozní doba:
po 8.30 – 14.00
čt 8.30 – 14.00
OSOBNÍ VYZVEDNUTÍ OBJEDNÁVEK A NÁKUP U NÁS PO DOMLUVĚ. VOLEJTE, PIŠTE NA NÍŽE UVEDENÉ KONTAKTY.
Informace o objednávkách
objednavky@nemravka.cz
+420 602 479 542
Obecné informace
info@nemravka.cz
Informace ostatní
petra@nemravka.cz
A je to zase za námi...... náš 7. scrapbookový dýchánek. Přemýšlela jsem, jaká hyperlativa bych vymyslela nyní. No asi by tato stránka nestačila! A pevně doufám, že všechny přítomné to jen mohou potvrdit....to byla zase JÍZDA!!!
Hned na začátku jsem dostala úkol nelehký. Byla jsem pasována na "Pravčického" a již historická věta "Pravčický, zapiš to" zazněla během soboty několikrát...
Některé z nás mají už funkci dávno danou. Např. bez Soničky vele výborné buchty by se naše sešlost určitě neobešla. Sonička je totiž naší výhradní pekařkou... A ani Janča nezklamala (i když měla několik absencí). Ale za její lehký dortík jí to odpouštíme.
Pochutin byl i tentokrát plný stůl. Takže jakmile jsme něco vyrobily, mohly jsme se náležitě odměnit. To já jsem se odměňovala pravidelně. Tedy ne, že bych toho tolik udělala... A jelikož bylo v sobotu dosti parno, Janča to pojala svěže jahodově i s Dáši šlehačkou (jo dámy, tak na tu jsme zapomněly...)
Ale nebojte, nejen na debužírování došlo. Každá z nás jsme něco doháněla. Někdo (jak už je u nás dobrým zvykem) Project Life, někdo albíčka, někdo stránky. PROSTĚ jsme "scrappařily" jako o život! Vyměňovaly jsme si své rady a zkušenosti, kdo co vyzkoušel, kdo co umí. A zde musí nutně dojít na Soničky hlášku, když Zuzka vysvětlovala, čím vybarvovat obličej (třeba na razítku). Předváděla tělovou akvarelovou pastelku. "Já myslela, že se to maže na obličej"...
Samozřejmě, že i na bigshotování došlo. Komu bychom asi daly přezdívku "bigšoťačky", co? Peťa s Marťou? Že by? Ale POZOR Markéta má Big Shot! Přítomné dámy pochopí. Totiž Markéta měla nejdříve tunu šablon, které si pravidelně na dýchánku kupovala, jen ten Big Shot jaksi chyběl... Ale už ho mááááá...
Peťa nakonec ještě dostala funkci "hlídače pitného režimu". Parno tedy bylo, ovšem u nás v kurzovně byl vlahý scrapbookový chládek.
Funkci zásobovače nemohl vyhrát nikdo jiný než Monča. Její arzenál se již nebes dotýká... A my všechny přítomné jsme za něj náležitě vděčné. Že Dáši? Totiž jakmile Monča zjistila, že má nějaké papíry 2x. Dáša hbitě přiskočila a ujala se přebytkových papírů. Dáša prostě za 4 papíry skáče, jak Monča píská (má totiž ráda latéčko a 2-3 cukříky)... Na její oblíbený druh kávy došlo ten den ještě několikrát... Rada pro příště...přineste ho hned ráno....
V Janči podání holky mohly nakouknout pod pokličku jednoho druhu skládaného albíčka. Takové jedno nesmrtelné z našeho kurzíku. Na začátku dýchánku jsem nadhodila, že bychom se mohly tentokrát vyfotit nějak netradičně. Janča hned bez mrknutí oka navrhla, že si můžeme na hlavy nasadit proutěné košíky či umělé kytky. A zvědavě se rozhlížela po místnosti, jaká "chytrá věc" by jí zase napadla... Původní záměr vyfotit se na dvorku nevyšel, neb než jsme se rozhoupaly, že si dáme to společné foto, tak začala obří průtrž. Ven se samozřejmě nikomu nechtělo, i když myslím, že fotku bychom měly v tom "slejváku" výstavní...
Tož v Jana Bennet designu vznikly tyto "vypečené" fotečky. Nebyly jen z inscenované, jelikož holky opravdu braly obchůdek Nemravka útokem...
Ve tři hodiny jsme tradičně opět rodily. To už by nebyl náš dýchánek. Ovšem tentokráte zazněla opět věta z Janči úst "Pravčický zapiš to". Když se nám Evča svěřila, že má doma schovaný pupečník svého dítka, zůstaly jsme nevěřícně koukat. Načež Sonička opět zaperlila: "To máš jako v nějaké lahvičce?"....No mě hned napadlo: "No má Soni, doma vystavený na kredenci"...
Když je člověk v prima společnosti, sdílí báječný koníček, u kterého může brebentit a smát se jako o život, den uteče jako voda. S hrůzou v očích jsme zjistily, že už je podvečer a že naše propustky brzy končí. Na "ubrousku prostři se" už také skoro nic nezbylo.
Na závěr musí přijít nějaká nezapomenutelná věta! Ano máme ji. "Až přestanu hledat, jsem mrtvá"! Tato věta nás z Pavči úst doslova skácela pod stůl. Správná scrapbookařka totiž "imrvére" nemůže nic najít a stále něco hledá. Každá z nás má svůj Bermudský trojúhelník, který se každou chvíli nachází na jiné straně stolu, v šuplíku, ve skříňce...
Mé milé, všem velké velké velké díky za krásně strávenou sobotu a v srpnu se zase budu těšit! Užijte si léto, foťte, ať máte co scrapovat... Já teda rozhodně budu!
Kačka Pupi